Ústavní soudkyně o amnestii: Je to neúcta k obětem

03. 10. 2013

Brno - Amnestie bývalého prezidenta Václava Klause - a s ní související zastavení některých dlouho se vlekoucích případů tunelování - je znamením neúcty a lhostejnosti k poškozeným, kteří přišli o stamiliony korun.Uvedla to nová ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém stanovisku, které zveřejnila v rámci posuzování případu muže poškozeného v kauze společnosti Private Investors.

Podle obžaloby způsobili bývalí manažeři společnosti Private Investors dvěma tisícovkám poškozených škodu téměř 800 milionů korun. Klausova amnestie ale případ zastavila, včetně náhrady mnohamilionové škody. Šimáčková napsala, že zvolený způsob amnestie narušuje důvěru v celý právní systém. Lidé totiž vidí, že pachatelé nezanedbatelné trestné činnosti mohou zůstat bez trestu.

Většina amnestii schválila
Ústavní soudci stížnosti nevyhověli, rozhodli, že poškozený klient je v tomto případě osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti a samotným případem se nezabývali. Šimáčková s tím ovšem nesouhlasila. Její rozklad je zatím nejostřejší kritikou amnestie, která od Ústavního soudu zazněla. A také kritikou práce samotného soudu.
Šimáčková uvedla, že její kolegové měli návrhu na vyslovení protiústavnosti druhého článku amnestie vyhovět. A pokud tak neučinili, je to špatně. "Takže nejenže jsme nepotrestali viníky, ale dokonce jsme ani nepomohli poškozeným nevinným," uvedla ve svém stanovisku soudkyně, která na soudu působí od začátku srpna letošního roku. Ústavní soudkyně o amnestii: Je to neúcta k obětem. Pokud stát není schopen dovést trestní řízení do konce, znamená to také, že není schopen poskytnout ochranu poškozeným a obětem trestné činnosti, napsala soudkyně. "Letošní amnestie je tedy i znamením neúcty k poškozeným, lhostejnosti k jejich obtížné situaci, do níž se díky stíhané trestné činnosti dostali. Navíc je potřeba zdůraznit, že amnestie nenarušuje důvěru v právní systém toliko ze strany poškozených, ale též celé společnosti. Celá veřejnost totiž vidí, že pachatelé nezanedbatelné trestné činnosti mohou zůstat nepotrestáni," uvedla Šimáčková ve svém stanovisku.

Milost je urážkou
Dále napsala, že stojí za úvahu, zda amnestie udělovaná prezidentem republiky vůbec patří do práva moderního demokratického právního státu. Amnestie totiž podle ní bývají namístě v případě změny politického režimu či ukončení občanské války. Ale pokud už prezident a vláda pravomoc udělit amnestii mají, musí dodržovat ústavu stejně jako všichni ostatní. "Pokud prezident a vláda jako orgány veřejné moci při udělení amnestie zasáhli do základních práv jednotlivců neproporcionálním způsobem a bez legitimního účelu, nevyhnutelně to znamená povinnost Ústavního soudu poskytnout těmto jednotlivcům ochranu proti porušení jejich základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem," uvedla Šimáčková.
U případů, jako je ten poškozených v kauze Private Investors, je podle Šimáčkové tvrzení o amnestii jako aktu milosrdenství konfrontováno s úplně nemilosrdnou praxí vůči poškozeným a obětem. Šimáčková také ve svém stanovisku připomněla loňskou situaci v jihoamerickém Peru, kdy lidé hromadně protestovali se slovy "milost je urážkou" proti udělení amnestie bývalému prezidentu Albertu Fujimorimu. "Jak jinak mohou poškození z velkých tunelů a podvodů cítit prezidentskou amnestii i následnou pasivitu Ústavního soudu než jako urážku svého nešťastného osudu?" ptá se ve svém stanovisku Šimáčková.